Vývoj projektu

V roce 2006 jsme se rozhodli pro náročný projekt výstavby cyklistické stezky
Písková Lhota – Kostelní Lhota – Sadská, jehož primární snahou je odklonění cyklistů mimo nejfrekventovanější silnici regionu II/611 mezi Sadskou a Poděbrady.

Před vlastní realizací stavby je nutné opatřit několik stupňů projektové dokumentace (PD) – a to pro územní rozhodnutí, stavební povolení, pro zadání stavby a nakonec i realizační dokumentaci stavby. Projektová příprava byla vzhledem k finanční náročnosti rozdělena do 3 logických celků. Jako první byla řešena „nejsnadnější“ část Kostelní Lhota – Písková Lhota, druhou a pravděpodobně nejnáročnější etapu představuje úsek Kostelní Lhota – Sadská. Posledním úsekem je pak rovněž nelehké vyřešení propojení obou částí přes zastavěné území obce Kostelní Lhota.

Vzhledem k průtahům ohledně komplikovaného projednávání s jednotlivými vlastníky a dotčenými orgány, je v současné době vydané územní rozhodnutí s nabytím právní moci pouze pro úsek Kostelní Lhota – Písková Lhota. Zároveň ale již byla na počátku července 2009 podána žádost o stavební povolení. V rámci II. etapy (Kostelní Lhota – Sadská) bylo pozastaveno územní řízení do doby, než dojde k vyřešení způsobu křížení železniční trati 060 Poříčany – Nymburk. Jeho projednávání nám totiž připravilo nečekané komplikace.

Vzhledem k neochotě Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) zřizovat jakékoliv nové železniční přejezdy, byl naším hlavním záměrem podjezd trati s nájezdovými rampami. Vypsané výběrové řízení na zpracovatele kompletní PD podjezdu však bylo na jaře roku 2009 po vyhodnocení předložených  nabídek předčasně ukončeno. Důvodem byly především obrovské náklady spojené s nutnými výlukami na železnici. Ty jsou pro nás - jakožto budoucího investora a žadatele o dotaci z evropských fondů - brány, bohužel, jako neuznatelný náklad celého projektu. Dalšími důvody byla samotná technická náročnost stavby, spočívající např. ve vyřešení odčerpávání vysoko položené hladiny spodní vody, odtok dešťových srážek a řada dalších problémů vyplývajících z geologického podloží místa.

V této souvislosti jsme se pokusili otevřít myšlenku úrovňového křížení železniční trati přejezdem, které by bylo vzhledem k charakteru okolní krajiny pro uživatele cyklostezky asi „nejpohodlnější“; vše samozřejmě uvažováno s maximálně možným způsobem zabezpečení (světelná signalizace, závory, nájezdová svodidla, retardéry). Odbornými projektanty byla zpracována studie proveditelnosti v rozsahu pro územní rozhodnutí, řešící nejenom konstrukci přejezdové vozovky, ale hlavně způsob zabezpečovacího zařízení. Na základě této studie byla později podána oficiální žádost na ředitelství SŽDC o povolení zřízení železničního přejezdu. Mezitím proběhlo několik jednání se zástupci vedení SŽDC Praha, Správy dopravní cesty (SDC) Praha či Drážního úřadu. V této fázi projednávání bylo ale rozhodující především vyjádření SŽDC, které nakonec sepsalo seznam podmínek a také doporučení - nikoliv zákaz - nezřizovat na trase nový přejezd. Paralelně s tím jsme si rovněž nechali zpracovat podrobný položkový rozpočet vlastní realizace. Vedle poměrně vysokých nákladů na realizaci se jako rozhodující ukázaly neuznatelné výdaje spojené s výlukami a hlavně nutnou pětiletou údržbou, které byly odhadnuty na přibližně 3 mil. Kč. Připočteme-li k tomu všemu složitost a zdlouhavost projednávání, rozhodli jsme se obě zmiňované varianty porovnat s poslední nabízenou možností.

Tou je varianta lávky, která je od samého počátku nejpřijatelnějším řešením pro všechny drážní instituce, neboť stavba zůstane ve vlastnictví nás jakožto investora. Díky minimální možnosti z jejich strany záměr jakýmkoliv způsobem ovlivnit je také z tohoto pohledu variantou nejsnadnější. Vlastnímu záměru jsme se nicméně od samotného počátku vyhýbali, neboť se jedná o elektrifikovanou trať a předpokladem je, že spodní hrana mostovky bude minimálně ve výši 6,5 – 7 m nad okolním reliéfem. Aby následně byly dodrženy technické normy pro uživatele cyklostezky, znamená to bohužel pro cyklisty a inlinisty vystoupání po minimálně 65 m dlouhých nájezdových rampách. V říjnu 2009 byla všemi obcemi i DSO varianta lávky odsouhlasena jako finální řešení a vybraná projektová firma představila vlastní záměr řešení.

 

Během procesu přípravy PD obou etap cyklostezky jsme si zároveň uvědomili důležitou skutečnost, kterou bude do značné míry nevyřešený a rozhodně velmi nebezpečný průjezd obcí Kostelní Lhota pakliže budou obě etapy zrealizovány dříve. Oba projektované úseky (Kostelní Lhota – Písková Lhota i Kostelní Lhota – Sadská) totiž končí na vnějších okrajích zastavěné části obce. Primární předpoklad sice je, že cyklostezka bude využívána pro každodenní dojížďku jedním ze dvou směrů – do Sadské nebo do Pískové Lhoty, resp. Poděbrad, přesto je naprosto zřejmé, že trasa se zpevněným povrchem zvýší podíl každodenních cyklistů dojíždějících do škol, zaměstnání a za službami. Zároveň bude ale také využívána pro rekreační účely a podíl pouze projíždějících uživatelů vzroste asi nejvíce. Se znalostí místních reálií si tudíž plně uvědomujeme, jaké nebezpečné situace mohou nastat, jakmile se například inlinisté budou chtít dostat přes obec a pokračovat dál ve své trase. Rozhodně tak nechceme připustit sebemenší kolizi cyklistů či inlinistů s automobily. De facto dobrý úmysl ochránit jednu skupinu uživatelů tak může ohrozit skupinu jinou. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli obě etapy propojit rovněž bezpečnou a od silnice oddělenou trasou.

Zastupitelstvo Středočeského kraje ovšem na konci roku 2009 výrazně pokrátilo finance určené na projekt Lhotecké cyklostezky. Z tohoto důvodu jsme tedy požádali kraj o prozatimní vyřazení průjezdu Kostelní Lhoty z projektu cyklostezky s tím, že celá dotace bude určena pouze na lávku přes trať. Kraj naší žádosti na konci února 2010 vyhověl. O finance na "doprojektování" této části se tak budeme při nejbližší možné příležitosti ucházet znovu. Průjezd Kostelní Lhotou se nicméně zatím posouvá na neurčito.

V prosinci 2009 tedy schválilo Zastupitelstvo kraje další významnou podporu naší cyklostezce. Veškerá dotace bude určena na "doprojektování" lávky přes trať. Pokud nedojde k závažnějším komplikacím, mohla by být koncem jara příštího roku již projektová dokumentace celé cyklostezky včetně přemostění kompletní.

V té době se zároveň očekává vyhlášení grantu na získání finančních prostředků z fondů EU. Primárně budeme žádat na realizaci úseku Kostelní Lhota - Písková Lhota, který je již projekčně zcela připraven. Úsek na Sadskou bohužel nestihneme projednat s vlastníky pozemků a bude tedy stále chybět nezbytné územní rozhodnutí. V případě, že uspějeme v konkurenci žadatelů, mohli by se první cyklisté svézt - alespoň po části cyklostezky – již na jaře roku 2011. To je ale samozřejmě optimistická varianta. Dosavadní průběh přípravy nás přesvědčuje spíše o opaku.
Držte nám tedy palce.